Když se mi do malého obýváku nevešla klasická postel pro hosty, začal …

Máte doma místo, kde se večer schoulíte s knihou a kávou, ale za hodinu vás přepadne bolest zad z prošlé sedačky? Znám to. Když jsme rekonstruovali malý byt v paneláku, zdálo se mi, že jediný volný kout je ten pod parapetem, kam se vleze akorát květináč. Přitom právě tam vznikla naše nejoblíbenější relaxační zóna. Nešlo o monumentální studio, ale o 120 centimetrů dlouhou niku. Klíčem bylo přestat myslet na „nábytek do obýváku" a začít uvažovat jako scénograf. Každý centimetr jsme navrhli pro dvě věci: ticho a pohodlí. Pryč šel noční stolek, přišla měkká textilní dlažba pod nohy. Důležité je, že domácí relaxační zóna nemusí zabírat půlku místnosti. Stačí vědět, co v ní chcete skutečně dělat – a podle toho vybrat jednu klíčovou seda