Řadový dům: Obývák, který se každý den učí novým trikům

Nakonec je to o tom, abyste se v místnosti cítili dobře vy i vaši hosté. Neexistuje univerzální návod, ale jedno pravidlo platí vždy: měřte, zkoušejte a nebojte se vrátit zboží, které nesedí. Ten pocit, když se po večeři opřete do měkkého sametu a víte, že vše má své místo, je k nezaplacení. A pokud do místnosti nacpete bed with storage, interiéry v industriálním stylu click-clack mechanism a rozkládací stůl, možná zjistíte, že i malý byt může hostit celou velkou rodinu. Stačí jen chtít. A trochu počítat centime

Když jsme se stěhovali do prvního bytu o třiceti metrech čtverečních, netušila jsem, že největší boj nebude o místo na gauči, ale o to, kam pověsit obraz. Stěny byly holé, bílé a připomínaly nemocniční pokoj. Kamarádka mi poradila wall art jako rychlé řešení. Dnes vím, že měla pravdu, ale tenkrát jsem si představovala jen drahé plátno z galerie. Ve skutečnosti to může být cokoliv od otisku ruky na papíře po dřevěný reliéf z blešího trhu. V malém bytě každý centimetr hraje roli a stěny nejsou výjimkou. Když máte v obýváku jen tři metry čtvereční podlahy, musíte využít vertikální prostor. A právě wall art dokáže opticky zvětšit místnost, dodat jí hloubku a osobnost, aniž by zabral jediný centimetr podl

A teď k tomu, co dělá z obyčejné sedačky kus nábytku, který chcete vystavit: velvet upholstery. Sametový potah je nejen krásný na pohled, ale také praktický. Na dotek je hebký, ale snadno se čistí. Stačí vlhký hadřík a skvrna od vína je pryč. Má to ale háček – samet přitahuje prach a chlupy od domácích mazlíčků. Pokud máte psa, připravte se na to, že budete každý druhý den vytahovat vysavač. Já osobně miluji kombinaci tmavě modrého sametu s dubovou podlahou. Vypadá to luxusně, aniž by to křičelo. A když k tomu přidáte pár polštářů z lnu, vznikne prostor, který je útulný a zároveň reprezentativní. Samotný samet není na údržbu náročný, ale vyžaduje pravidelnou péči, stejně jako každý jiný potah v domácno

Pamatuju si, jak jsme kdysi tahali matraci z ložnice do obýváku a pak do ní zase zpátky. Totální otrava. Dneska mám v jídelně dvě křesla s velvet upholstery, která vypadají decentně a elegantně. Hosté si k nim sednou ke stolu a ani netuší, že za pár hodin z nich bude lehátko. Sametový povrch je příjemný na dotek a skvěle tlumí hluk. Když se řekne velvet upholstery, mnoho lidí si představí těžko udržovatelný materiál, ale pravda je taková, že stačí vlhký hadřík a špína je fuč. Děti ocení, že se na něm nešpiní každý drobek, a já zase to, že židle působí měkce a útulně, i když zrovna neslouží jako pos

Jestliže máte složitou situaci s místem na spaní, určitě znáte click-clack mechanismus. Stačí jedno zatáhnutí a opěradlo se sklopí do roviny s posedem. Je to rychlé, ale pozor na kvalitu. Levné provedení se po pár měsících prohýbá a vy pak spíte na nerovném povrchu. K tomu jsem přidala slatted frame z bukového dřeva, který zajišťuje pružnost a odvětrání matrace. Na takovou sklápěcí sedačku jsem pověsila kruhový kovový mobičík s listy. Když se pohovka rozloží, mobičík visí přímo nad hlavou spáče. Působí to jako umělecký prvek, ale zároveň plní funkci dekorace, která vyplňuje prázdno nad nábytkem. Bez wall art by tam byl jen nudný bílý flek. S mobičíkem má místnost rytmus. Kamarádi mi říkají, že u mě v obýváku usínají klidn